You makes me wanna - DaeJae (Part1)

11. září 2014 v 16:37 | ~Tokki~ |  You makes me wanna [ COMPLETE ]

N o a zůstali jsme sami…
Vědíc, že jeden druhému patříme….
Nikdy se to nezmění…
Tím jsme si byli oba dva jisti na 100%…
Nepotřebovali jsme si nic dokazovat…
Ani lidem okolo sebe…
Jen…
Mi…
Dva….
A chtíč…..
"Zase jsi prohrál. To jsi tak Blbej?" Zasmál se Daehyun, mávajíc mi lístky papírů před obličejem.
"Za to můžeš ty….ty podvádíš." Vřískl jsem naštvaně. Nebylo možné, aby vyhrál tolikrát za sebou. Nechtěl jsem tomu věřit. Neměl jsem v úmyslu uznat, že jsem blbej, a nejen, že by z toho měl Daehyun značnou radost, já bych se propadl do země hanbou. Už přeci stačilo, že stále říká, jak jsem tlustý.
Nejsem tlustej! Jen trochu baculatej!….
Doufal jsem, že to alespoň jednou pochopí. Protože mě dost trápila myšlenka, že mě s tím ještě nějakou chvíli bude trápit. Tolik mi na něm záleželo, a on mi působí takové problémy.…
"Co tentokrát?" Fňukl jsem, protože jsem věděl, že mě zase nechá udělat nějakou hroznou ptákovinu. Za každou prohru jsme si měli dát úkoly. To jsem ale netušil, že on bude stále vyhrávat……
"No….tentokrát to bude zajímavý." Zasmál se s takovým zvláštním jiskřením v očích…
"P-počkej….to myslíš jako vážně?" Zalapal jsem po vzduchu.
Daehyun měl jednoduchej nápad. Tedy alespoň jemu se to zdálo jednoduché. Ale já byl celý nervózní. To prostě nemohl myslet vážně.
"Samozřejmě je to na tobě. Ale pravidla znáš…" Usmál se významně potěšen mým zděšením.
Ano, pravidla jsem znal moc dobře. Buď úkol splním teď, nebo zítra přede všemi. Navíc jsem měl takový pocit, že jestliže ještě budeme hrát, a já jistě prohraju, ušije na mě něco, co nezvládnu splnit…
Proč je na mě tak zlej? Co jsem mu kdy udělal? Ani neví, jak mi na něm záleží….
"Radši teď." Zabručel jsem poraženě.
"To je přístup." Zaradoval se ihned a s radostí vyskočil na nohy.
To já jsem se zvedal o něco obtížněji. Celou tuhle hru jsem totiž klečel na holých kolenou, a pod nimi měl takovou tu masážní podložku s dřevěnými výstupky. Nebylo to nic příjemného. Začínal jsem za tuhle všivárnu Daehyuna nenávidět. Ale i tak jsem nemohl popřít, že jsem sledoval každý jeho pohyb. Následoval jsem ho do zdejší kuchyně. Normálně tu nikdo nebývá, takže jsem se nebál, že bychom tu někoho potkaly. Sice se to tu chovalo jako výcvikovej tábor, ale vlastně to bylo úplně opuštěné místo.
Daehyun měl tichou chůzi. A to i přes to, že měl na nohou pantofle. Zdejší standardní obuv. Nesl se s jistým krokem a připadal mi tak trochu moc nadšený tím, co uvidí. Zřejmě měl žhavé představy, jak budu vyvádět. Což zřejmě budu, ale radši se ztrapním jen před ním….
V místnosti toho moc nebylo. Ale i tak se tu dalo v klidu uvařit. Ne, že by to někdo od nás ze skupiny uměl. Krom Himchana. Někdy jsem ho podezříval, že je převlečená ženská. Ale pod sukni mu viděl jen Yongguk. Jestli si i před tím, než nám to oznámili, myslel, že je jejich vztah něco tajnýho, tak se pletl. Vážně hodně….
Daehyun otevřel mrazák a vyndal z něj led. Už teď jsem se otřásl a na chvíli zavřel oči. Ta představa, že ho budu mýt v kalhotách.
"Zvládneš to, nebo…" Nestihl doříct, protože jsem mu led vytrhl z ruky.
Ještě to by tak scházelo. Už teď jsem cítil, jak mi rudnou tváře, při představě, jak mě celou dobu bude sledovat. Takže představa, že mi tam ten led strká, je ještě horší a mučivější. Na pultu jsem vyklepl několik kostek, ale jemu to očividně nestačilo.
"Všechen." Založil si ruce na prsou.
"To ne!" Zaprotestoval jsem.
Jenže stejně mi to bylo k ničemu. Navíc jsem tak dlouho otálel a zdržoval od další hry, že najednou Daehyun stál vedle mě. Vzal hrstku roztávajícího ledu, odtáhl mi kalhoty a vhodil mi led dovnitř. Okamžitě jsem nadskočil. Nejen proto, že by led studil, což studil. Proto se mu asi říká led, ne?! Ale také proto, že Daehyun přejel svou rukou, studenou a mokrou od ledu, po mých zádech, aby si jí usušil.
"Tak pojď, ty baleríno." Chytil mě za ruku a se smíchem mě táhl zpět do herny.
Začínala mi být zima. Ono teda mít led v gatích, není nic moc. Hlavně ze mě neustále ukapávalo, což rozesmívalo Daehyuna. Jenže pak přišla ta hořká pravda…..
Prohrál jsem znovu….
"To už snad ani není možný. To tě nemůže bavit." Smál se Daehyun, skloněný k zemi a bušil rukou do podlahy.
"A co když baví?!" Vřískl jsem tak naštvaně, že to znělo ještě víc vtipně, než normálně.
"Tak teď je mi tě vážně líto." Smál se dál.
Na sucho jsem polkl a sledoval jeho pohled k bedně, kde byly různé kostýmy. Už před tím se tam nějak moc přehraboval. Tudíž jsem věděl, že asi vážně o něčem ví. Znovu jsem polkl. Neschopen jiné reakce.
"Na vrchu máš svůj trest." Zasmál se. Neschopen jiné reakce. Znova ho přemáhaly křeče smíchu, a tak se tam na zemi svíjel, jak šílenej.
Nabručeně jsem vstal a došel až k bedně. Když jsem jí otevřel, zcepeněl jsem. Byly tam žluté, téměř průsvitné šaty, s našitým králičím ocáskem, packy a ouška. No to nemyslel vážně! Chtěl jsem ho za to seřvat, ale vím, že pokud úkol nesplním, budu si muset přát, aby zítra nastal konec světa. Přinutil jsem se tedy sebrat oblečení a odebral jsem se znova do kuchyně, abych se převlékl.
Tohle je naposledy, co mu něco takového trpím. Tohle už mu v životě neprojde. A ať už k němu cítím cokoli, tohle si nezasloužím! Vážně ne!….

------------
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | 11. září 2014 v 20:34 | Reagovat

No chudák Jae :-D
Daehyun je teda pěknej zákeřňák :-?

2 sajja sajja | 13. září 2014 v 9:07 | Reagovat

Souhlasim chudak Jae .... Tuhle povidku zboznuju

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama