Food Seduction 5. Candied Passion

24. listopadu 2014 v 22:07 | ~Tokki~ |  Food Seduction [ ON-Going ]



Ležel jsem na sedačce v našem dormu a koukal do stropu. Měl jsem sice zapnutou televizi, ale nějak jsem jí nevnímal. V hlavě jsem měl tunu jiných věcí, které mě rozptylovaly na tolik, že vlastně ani nevím, co to vlastně dávali.

Všechny ty myšlenky ale měly jedno společné. Všechny totiž byly o Jaem. Nemohl jsem ho vytěsnit z hlavy. To co se mezi námi stalo na té dovolené….

Bože! Nemohl jsem na to přestat myslet. Nemohl jsem si pomoct. Věděl jsem, že mě chce a já ho vlastně chtěl od první chvíle. Ale nikdy mu nepropadnu takhle lehce. Chci, aby žadonil, aby to byl on, kdo podlehne mě!
Bože ale ta jeho chuť!

Naštvaně jsem si rozcuchal vlasy a zavrčel. Přál jsem si, aby všechny ty myšlenky zmizely.

Naštěstí tu teď nebyl. On tu totiž nikdo nebyl. Po tom, co se Youngjae rozhodl, že dojde nakoupit, Maknae line se rozhodli, že potřebujou trénovat, Yongguk skládat a Himchan prý potřeboval velký Cappuccino. Takže jsem tu byl sám. Což bylo dobře. Protože mě aspoň neměl kdo sprdnout za to, že běží televize a ani se na ní nekoukám.

Ale tak trochu jsem doufal, že se někdo z ostatních vrátí dřív než Jae. Protože mi bylo jasné, že chystá odvetu. Možná i proto jsem se mu od příjezdu vyhýbal, a pro jistotu nikdy nezůstával sám.




"Jsem tu!" Ozval se hlas, který jsem doufal, že neuslyším.

Zalapal jsem po dechu a rychle si sedl, tak, aby to vypadalo, že se vůbec nic neděje. Youngjae mezi tím došel do obýváku a působil celkem udiveně.

"To jsi tu sám?" Zamrkal na mě.

Jé…Ahoj…jo no jo…už to tak bude." Odtrhl jsem pohled od televize, na kterou jsem se stejně nedíval.

Spíš jsem plánoval, na co se vymluvím, abych odtud zdrhnul. A to sám, ještě nejlépe!

"Tak dobře. Dojdu vyložit ten nákup. Chceš něco k jídlu?" Zeptal se mě ještě.

"Ne…asi si tu zdřímnu. Jsem nějak unavenej." Pokrčil jsem rameny a usmál se na něj, jako by se nic nedělo.

"No dobře." Otočil jsem a odešel do kuchyně.

A možná se mi jen zdálo, že jsem viděl ďábelský úšklebek koutkem oka.



Ještě chvíli jsem pak koukal na televizi, než jsem se rozhodl, že si opravdu asi lehnu. Možná, že když se prospím, vše tím zaženu. Aspoň na chvíli. Už, už jsem si lehal, když se přihnal Jae s mystičkou v rukou a rychle si sedl na místo, kam jsem si chtěl položit hlavu.

Zavrčel jsem a podíval se na něj. On se jen nevinně usmíval.

"No co? Klidně si jí polož na můj klín, já se kouknu na něco v telce a ty můžeš zatím spát." Usmál se ještě víc.
Tak jsem udělal, co říkal. Ne že bych úplně jásal nad jeho nápadem, protože to musel mít celou dobu v plánu, ale kdybych to neudělal, mohlo by to dopadnout ještě hůř…

Misku položil na druhou stranu, takže jsem stejně nezjistil, co v ní měl. Ale rozhodně jsem byl docela zvědavý. Jestli tohle měla být odveta, tak mě vááážně zajímalo, co na mě přichystal. Jestli mě dokáže vybudit natolik, abych se neovládl, nebo jestli ho poctím ještě dalším škádlením já.



Nebylo to tak, že bych ho nemiloval. To miloval. A celou svou bytostí.

Nebylo to ani tím, že bych ho nechtěl. Bože, jak já ho chtěl!

Ale prostě jsem byl moc hrdej na to, abych se jako děvka před ním plazil a prosil ho o sex.



Jaeho prsty najednou zmizely v misce, což mě vrátilo na zem a přimělo mě se opět na něj podívat. Díval se se zaujetím na televizi, nebo to alespoň předstíral. Byl nádherný! A já si přál jen jedno……vyšukat z něj duši!

Těsně než se před mýma očima objevilo to ovoce, co si přinesl, si celkem vášnivě olízl rty, což mě donutilo naplno otevřít oči a nepokrytě na něj zírat.

KANDOVANÉ TŘEŠNĚ!

Já ho asi zabiju! Věděl, že je miluju. Tohle bylo schválně! Rozhodně to bylo schválně!

Lehce si jednu třešni opřel o své navlhčené rty a pak jen povysunul špičku jazyka, aby olízl tu malou bobulku. Zkousl jsem si spodní ret, abych nevydal žádný zvuk. Aby si nevšiml, že vlastně vůbec nespím. Na to totiž čekal. Bylo mi to úplně jasné. Hlavně proto, že přivřel oči a začal vydávat takové mručivé zvuky. Ke stenům to sice ještě mělo trochu daleko, ale i tak to bylo vzrušující.

Po chvíli laskání toho proklatě sladkého ovoce jazykem, jej znovu přitiskl ke svým rtům a stáhl tváře dovnitř. Bože! To byl pohled. A ty představy, co se mi začaly tvořit v hlavě. Jeho rty okolo mého…..zavrtěl jsem rychle hlavou, než jsem to stihl byť jen domyslet.

Ale bohužel pro mě, to byl velmi dostačující signál pro Jaeho. Vysál kuličku a zatím, co jí žvýkal, se na mě podíval. Ďábelsky se usmál a polkl.

"Ty nespíš?" Zeptal se s naprostým klidem.

Ale já jen mlčel. Nechtěl jsem, mu zavdat jakoukoli další záminku, díky které by se boule v mých kalhotách zvětšovala.

"Mám tvé oblíbené třešně. Chceš taky?" Olízl si rty a naklonil hlavu lehce na stranu.

Chtěl jsem…a jak moc!

Nechtěně jsem si olízl rty nad myšlenkou, že bych mu je kradl z úst. Vykulil jsem oči ještě víc, když jeho výraz potemněl a neváhal jsem ani vteřinu a posadil se. Pak už jsem jen rychle odešel do našeho sdíleného pokoje.

Nechtěl jsem sice utíkat, ale neměl jsem na vybranou. I když jsem měl takový pocit, že to ještě nebyl konec…

Lehl jsem si na záda postel, tak jak jsem k ní přišel a zakryl si paží obličej. Kdyby aspoň jednou ustoupil. Jen jednou!

Jenže to by to potom pro něj nebyla taková sranda….

Nějak jsem nevnímal. Asi jsem byl moc zaměstnán myšlenkama na Youngjaeho. Ani jsem si totiž nevšiml, že přišel do pokoje. Nebo že si položil misku vedle mě na postel.


Probralo mě, až když se obkročmo posadil na můj klín a s nevinným úsměvem na tváři pípnul:

"Dae, já si chci hrát!"

Zkousl jsem si spodní ret, ale nespouštěl z něj pohled. Vzal si kandovanou třešni mezi rty a lehce se zhoupl v bocích, díky čemuž jsem málem zešílel.

"Jae, ale já si s tebou nechci hrát!" Zavrčel jsem a snažil se tak úplně potlačit, co jsem cítil.

Youngjae vsál kuličku do úst a když jí spolkl tak se na mě opět zadíval. Pak se jen sklonil a lehce se rty otřel o mé ucho.

"Nevypadá to na to, Dae." Oddálil se, jen aby mi viděl do obličeje.

Než jsem stačil jakkoli zareagovat, zatlačil mi kuličku do úst.

Neměl jsem slov. Kde se v něm vlastně tohle všechno vzalo? Vždycky byl tak plachý. A najednou….och bože…byl jak neřízená střela!

Slastně jsem zamručel nad tou chutí, než jsem ucítil něco lepšího. Jeho rty se tlačily na ty mé zatím, co špička jeho jazyku se tlačila skrz ně. Když ale zjistil, že ho nechci pustit dál, bolestně zakňučel.

Bylo to tak sladký zvuk, že i to ovoce uvnitř mých úst závistí zhořklo.

Neodolal jsem a položil své ruce na jeho boky, odkud jsem putoval až na jeho krásně oblý zadeček, zatím co se Jae snažil stále neúspěšně dostat k ovoci v mých ústech. Lehce jsem jeho zadeček stiskl v dlaních a on se v odpovědi zhoupl v bocích.

Že by to přeci jen vzdal?

Pak jsem ale ucítil, jak se jeho prsty zabořily do mých vlasů a prudce zatahaly. To mě donutilo vykřiknout a pustit ho do mých úst. Ani nemluvím o tom, jak jsem se to blbou kuličkou málem udusil.

Nečekal ani vteřinu a okamžitě strčil svůj jazyk do mých úst, pátrajíc po ovoci. Když jsem se tedy nakonec probral z toho šoku, rychle jsem se s ním začal prát. Tu proklatou kuličku jsem mu nechtěl dát, ani za zlatý prase.

Snažil se sice odlákat mou pozornost neustávajícími pohyby pánví, ale já se ho pevně držel, takže to způsobovalo slast nejen mě.
Pustil mé vlasy a okamžitě mi s tou rukou zajel pod triko. Byl jako tornádo. Nedalo se mu uniknout.

Ale ne, že bych chtěl….

Když už jsem si byl jistý, že vyhrávám, zaryl své nehty do mého hrudníku a přel s ní až k podbřišku. Zalapal jsem po dechu a v tu samou chvíli kulička zmizela. Zavrčel jsem a strhl ho do peřin. Miska, které ležela vedle mě, letěla na zem a roztříštila se.

"Ty nadržená děvko!" Procedil jsem skrz zuby.


A v tu samou chvíli se od dveří ozvalo dost hlasité zalapání po dechu. Jenže já byl ještě pořád trochu v transu. Protože mi trvalo dobrou půl minut, než mi došlo, že to nebyl Jae.

Když mi to došlo, bylo to jako facka. Jae se na mě ďábelsky usmál, než se otočil hlavou ke dveřím. Kam sem se posléze podíval taky. I když se mi teda vůbec nechtělo.

"Hyung!" Vyhrkl Jae, jako by se snad měl každou chvíli rozbrečet.

Ve mně by se teda v tu chvíli nikdo ani krve nedořezal. Ve dveřích stál Himchan a pomalu měnil barvy, jako nějakej chameleon.

Vykulil jsem oči. Protože mi bylo jasné, jak špatně to teď vypadá. Já obkročmo nad Youngjaem, jeho ruce nad hlavou, které jsem držel jednou rukou. Jeho triko vyhrnuté. A ta miska na zemi……

Byl jsem v řiti!......



"JUNG DAEHYUN!"



(Pokračování příště~~ ^^)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jongsuk jongsuk | Web | 24. listopadu 2014 v 22:15 | Reagovat

TOHLE - NEMYSLÍŠ - VÁŽNĚ!
Chci hned další!

2 ~Tokki~ ~Tokki~ | Web | 24. listopadu 2014 v 22:18 | Reagovat

Bude brzy!....XDDDDDD ale protože tohle byl půlčíkovej díl...(jako že 5/10)...tak ten další bude spíš vsuvkovej...takže tam se toho moc dít nebude......i když taky to bude mít vliv na povídku...XDDDD 8-)

3 Jaera Jaera | Web | 24. listopadu 2014 v 22:32 | Reagovat

To néééééééééééééééé :DDDD Já čekala, že aspoň to triko z něj serve a on se tam musí objevit ten vyhlodanej hlodavec *ignoruje jeho dotčený výraz*
"No moc na mě nečum. Takhle jim to překazit!" *ne vůbec jí nehrabe*
MUHEHEHEHE... těším se na další díl :)

4 sajja sajja | 25. listopadu 2014 v 0:12 | Reagovat

Ksakru, ty mě vážně chceš zabít a pokud to neudělají ty tvoje konce, tak moje spolubydlící určitě, za to, že jí tu budím svými projevy :-D  :-D Proč tam musel přijít, nemohl se třeba zapovídat se sousedkou :-D On si neuvědomuje, že frustrace je nebezpečná, uspokojování potřeb je velmi důležité, při neuspokojování nastane život ohrožující stav :-D (omlouvám se za proud svých myšlenek) ... Díl byl úžasný a už se nemůžu dočkat dalšího :-D  :-D  :-D

5 Hatachi Hatachi | 25. listopadu 2014 v 20:13 | Reagovat

Ne...ne...ne...ne...takhle to seknout. Mě z toho vážně jebne.
Tokki...ty seš na Daeho tak zlá. Jak to si teď má rozchodit?
A co Him...nebude mít infarkt?
Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama