Hunters of Emotions - Předmluva + Úvod

8. listopadu 2014 v 18:35 | ~Tokki~ |  Hunters of Emotions [ COMPLETE ]
Předmluva…
Můj spánek, jak beze snů jsi vyplnil svým stínem. Volně spadané bolavé slzy naplnil svou láskou. Navzdory všem těm bolestivým slovům, které slýchávám, se mezi nimi nejvíce ozývá tvůj hlas a dech beroucí smích. Jako kouzlem, mi pokaždé tvá vůně proudí v žilách ještě několik dní. Stejně jako když déšť smývá špínu ze světa. Když padají barevně zbarvené lístky podzimu, vzpomenu si vždy na tvé oči. Vím, že jakkoliv se na mě podívají, uvidím v nich lásku. Stačí jen jediná sněhová vločka, nebo bílá růže a před očima spatřím tvůj okouzlující úsměv. Při západu slunce mě naplní teplo, jako by snad vycházelo z tvého těla. Při jeho východu zas na tvůj rozespalý výraz a rozcuchané vlasy. To když ses zrovna probudil a s letmým úsměvem mě tak pozdravil. Někde mezi tím byla noc plná zářících hvězd, a i tam jsi byl ty. Abych řekla pravdu.... jsi v každé mé vzpomínce, snu i pouhé myšlence… ale nejvíce v mém srdci. Jako dva stromy s provázanými kořeny. Každý den děkuji, ať už to byl kdokoli, že mi tě seslal do života.

Tak mi teď prosím řekni, co jsi to semnou udělal?!

Úvod…
Jmenuji se Lee Yun Joo a tohle už jsem dlouho chtěla někomu povědět. Budete si myslet, že jsem blázen, ale tohle se vážně stalo. Tedy ne mě, ale mé sestře. Mému dvojčeti. Jsme jako jedna, už od narození. Dělí nás pouhé vteřiny a možná proto k sobě máme tak blízko. Anebo je to tím, že jsme vyrůstaly v tak neuspořádané rodině, kde si každý musel vybojovat své místo. Nebylo to lehké pro nikoho z nás. Moje sestra ale zvládla něco, na co by si jen tak někdo netroufl. Když na to teď tak vzpomínám, přijde mi to šílené. Všechno to začalo, když nám bylo 22 let. Nikdo nás ještě pořádně nerespektoval a naše naděje na normální život byla mizivá. Taktéž toto období provázelo spoustu bolesti a nedorozumění. V té době nám nejvíce záleželo jedna na druhé. Ani nás tolik nezajímalo, co si myslí ostatní, nebo co bychom měli vlastně dělat. Chtěli jsme být sami sebou a ničím se netrápit. To ovšem bylo takřka nemožné.


Konec prodlužování. Chtěla bych, abyste tento příběh slyšely přímo od mé sestry. Tak čistě, jak jen se stal. Navíc si myslím, že vám ho může říci lépe než já. Toto je příběh mé sestry, která si nikdy nechtěla připustit, že by mohla někoho milovat více než vlastní život, Lee Ye Eun.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | 9. listopadu 2014 v 1:02 | Reagovat

Zajímavé...těšim se ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama