Me and you? Impossible! 3 kapitola

6. listopadu 2014 v 17:33 | ~Tokki~ |  Me and You? ...Impossible! [ COMPLETE ]
Netrvalo dlouho a já se mohla nastěhovat. Nechala jsem byt znovu vymalovat do příjemných barev. Obývací pokoj a kuchyň do krémové barvy, balkónové stěny do nesmyvatelné zelené a ložnici do příjemné karamelové barvy. Ostatní místnosti stejně zatím nepoužiju. Takže nebyla potřeba je zabydlovat. Vše jsem vybavila příjemným, elegantním moderním nábytkem se svěžími neotřelými doplňky. Na balkón jsem dala kavárenský stolek se dvěma židlemi a několik květin. Pokoj jsem si nechala odhlučnit, abych tam mohla zpívat a nikoho tím nerušila. Už mi jen chybělo, abych si dala jméno na zvonek. Což už stejně zařídil milý vrátný. Vše vypadalo dokonale. Z té místnosti navíc, v mé ložnici, jsem si nakonec udělala šatník. Potřebovala jsem někam pověsit ty drahé šaty, ve kterých jsem zpívala v hotelu. Zrovna jsem se nadšená vracela z nákupu a těšila se, jak si zaplním novou lednici, když mě někdo chytil za rameno. "Můžeš mi laskavě vysvětlit, co tu děláš?", cedil hrubý mužský hlas přes zuby. Kdybych byla epileptik, určitě bych teď dostala záchvat. Otočila jsem se a pohlédla celá ztuhlá na bratra Hye Yoon. "Oppa…", pípla jsem sevřeně. "Na něco jsem se tě ptal?", procedil skrz zuby. "Hej Bro, děje se něco?", zvolal kdosi za ním. "Tak dělej!", zacloumal se mnou. Byl dost naštvaný. Poznala jsem, že se k nám blíží kluci z té jejich kapely. Rychle jsem se probrala a nasadila výraz naježené kočky. "Co já tu dělám?", odstrčila jsem ho naštvaně. "Já tu bydlím.", vřískla jsem a odkráčela do domu. "Není vám nic?", koukal na mě vylekaně vrátný. "Nic mi není.", pousmála jsem se a stiskla tlačítko pro výtah. "To si snad ze mě děláš srandu ne?", ozvalo se zase za mnou. Teď už jsem totálně soptila. Co si o sobě vlastně myslel? Že se seberu a odstěhuju se jinam? Ani náhodou! To ať si trhne nohou. "Ne nedělám. Nech mě na pokoji a já už se ti nebudu motat do života.", zavrčela jsem na něj. "Kdo je to?", pípl kdosi za námi. "Jen někdo, kdo se mi před 4 lety vetřel do rodiny.", nastoupil do výtahu. "Hele! Já tu byla první! Jeď si vlastním.", prskala jsem jako vajíčko na pánvi. Taktéž jsem nastoupila do výtahu a doufala, že mě nenávidí natolik, aby hned vystoupil. Nestalo se tak. A proto jsem jela se pěti magorama až do sedmého patra. Nemuseli se mi ani představovat. Už jsem je znala. Jedna moje bývalá spolužačka jimi byla úplně posedlá. Byla to jediná holka, která se semnou bavila. Byla totiž trošku magor a nemluvila o nikom jiném než o nich. Myslím, že jsem znala i značku jejich spodního prádla a jakou zubní pastu používají. Už se mi z toho dělalo trochu zle.

Leader skupiny: Kwon Jiyong alias G-Dragon.

Momentální barva vlasů: Blond. Oči měl hnědé a nebyl zrovna vysoký, ale uměl skvěle zpívat. Jeho pověst, jako klenotu YG společnosti si ho předcházela. Jeho talenty: Zpěv, rap, tanec, skladba, texty, kompozice.

Dále tu byl: Dong Youngbae alias Tae Yang. Barva vlasů: hnědá (a pořád stejný styl účesu). Mohl se pyšnit nejlepší postavou v kapele. Taktéž byl velmi talentovaný. Talent: Zpěv a tanec.

Největším komikem kapely byl: Kang Daesung. Vlasy hnědé, delší. Byl v celku normální, ale jeho hlas byl tím nejvýraznějším. Kdo by se taky nepozastavil nad 3 oktávovým hlasem?! Též vynikal v neuvěřitelně kreativním tanci.

Maknaem kapely byl: Lee Seunghyun alias Seung Ri. Nosil na hlavě stále stejný černý účes, jako kdysi mýval oppa. Též talentovaný jako zpěvák a tanečník. No a nakonec tu máme oppu. Ten má teď zase krásně hnědé vlasy sestřihané do pohodlného elegantního stylu. Jeho talent: rap, beatbox a texty.

A to bylo jen málo z toho, co jsem o nich věděla. Snažila jsem se na velkou část zapomenout, ale moc to nešlo. Vystoupili semnou. Snažila jsem se pravidelně dýchat a napočítala jsem snad do tisíce. Nepomáhalo to. Vřelo to ve mně tak, že byste ve mně mohli uvařit večeři. U dveří jsem zjistila, že mám plné ruce, a že asi nezvládnu vyndat klíče z kabelky. "Počkej, pomůžu ti.", zvolal příjemný hlas. G-Dragon, mi vzal nákup. "Děkuju.", usmála jsem se vřele. Odemkla jsem a otevřela. Pevná linka vyzváněla skrz celý byt. "Promiň, musím to vzít. Pojď dál.", řekla jsem rychle a běžela pro telefon. "Ano?", zvolala jsem vesele do sluchátka. "Choi Agasshi. Cože?", vypískla jsem. "Ne nevadí. Je to sedmé patro na konci chodby vlevo.", vyhrkla jsem ze sebe. "Takže se opravdu znáte. Ty a Hyung.", řekl Jiyong,když jsem zavěsila a podal mi nákup. "Hm. Ale jak vidíš, nemá mě rád. A bude to ještě horší. Jeho rodina ke mně dnes přijde na večeři.", vzdychla jsem a šla do kuchyně. "Smím se zeptat, proč?", došel za mnou. "Je to trochu dlouhý příběh. Ale on si důvod mého příchodu do jeho rodiny ani nenechal vysvětlit.", Pokrčila jsem rameny a vyložila nákup do lednice. "Lee Yoon Ju.", podala jsem mu ruku. "Kwon Jiyong.", sevřel jí. "Máš to tu pěkné.", dodal s úsměvem. "Děkuju. Taky mi to dalo práci.", zasmála jsem se. O chvíli později jsem se mordovala s tou večeří. Přišli celkem na čas. "Páni! To je ale bejvák!", vydechla překvapeně Hye Yoon . " Skvělá práce, má milá.", usmál se Choi Ajusshi. Agasshi mi dokonce přinesla dárek. Pak ale zazvonil domovní zvonek. "Omluvte mě.", odběhla jsem ke dveřím. "Napadlo mě, že bude fajn. Když tu na to nebudeš sama.", usmál se Jiyong, hned co jsem otevřela. Ostatní stáli za ním. I Oppa. To bude průšvih. "Pojďte dál.", snažila jsem se o úsměv. Řekli mu to vůbec? Achjo, už teď jsem mrtvá. "Brácha!", vyletěla na něj Hye Yoon a skočila mu okolo krku jak nějaká opice. "Dobrý den!", pozdravili kluci slušně starší. "Omo, zlatíčko. Neřekla jsi mi, že přijde Seunghyun.", zasmála se Choi Agasshi. "Já to nevěděla.", pípla jsem popravdě.


Nakonec to skončilo katastrofálně. Oppa se naštval a začal na mě řvát něco vy smyslu: ať už konečně nechám jeho rodinu na pokoji. Když jsem tam tedy potom zůstala jen se zbytkem BIG BANG, bylo mi do breku. Snažila jsem se to potlačit a brát to z té lepší stránky, ale nešlo to moc dobře. Vždyť já to nedělala schválně! Youngbae se ochotně nabídl, že pomůže s nádobím a přivlekl k tomu i Daesunga a Maknaeho. Prý, že když dostali tak dobrou domácí večeři. Já se posadila zpět ke stolu a rozklepaně se snažila udržet pevnou tvář. "On to tak nemyslí.", snažil se mě uklidnit Jiyong. "Asi jsem se měla zeptat unni, než jsem se sem nastěhovala.", pípla jsem chraplavě. "Jak to myslíš? Takže jsi vážně nevěděla, že tu bydlíme?", zeptal se překvapeně Daesung. Zavrtěla jsem nad tím hlavou a napila se vody, kterou přede mě Seung Ri postavil. "Choi Agasshi a její rodina se o mě starají už čtyři roky, co mi maminka zemřela. Byla s ní velkou kamarádkou a poprosila jí o to. Nic jiného mi nezbylo. A neměla bych ani kam jinam jít…", povyprávěla jsem jim to celé chraptivým třesoucím se hlasem. "Ale za to ty přeci nemůžeš!", vyhrkl Daesung. "Hlavně se nesmíš litovat. Hyung je někdy trochu natvrdlej. On na to časem přijde.", zasmál se Youngbae. Musím uznat, že mu ta zástěra vážně slušela! Sexy model Youngbae. Ta představa se mi líbila. "Díky, kluci.", zasmála jsem se. "A co vlastně děláš?", sedl si vedle mě Seung Ri. Se sklízením už byl hotov. "Pracuji pro Choi Agasshi a taky zpívám v jednom hotelu.", usmála jsem se. "Počkat!", vyhrkl na to a prohlížel si mě. Vlastně mi chytil obličej a natáčel ho ze strany na stranu. Jiyong ho praštil do zad a naznačil tak, že se to nehodí. "Hááá! To tobě nabídl říďa tu práci?", vypískl překvapen nadšením z odhalení a vůbec se nad tou ránou do zad nepozastavil. "Hm. Ale nikomu ani muk.", usmála jsem se rozverně. "No kdyby sis to rozmyslela, tak nám dej vědět.", usmál se Jiyong, když odcházeli. "Zítra vystupuji zase. Tak se přijďte podívat, když budete mít čas.", kývla jsem na ně a rozloučila se tak. Zalezla jsem si do postele a rozbrečela se. Nic nebolelo víc, než jeho hněv. Nevím, proč zrovna od něj ta slova bodala jako dýky. Celý den jsem se pak snažila vymyslet, jak zakryju ty kruhy pod očima. Byly dost vidět. K večeru jsem vyrazila do hotelu. Měla jsem na přípravu dost času.

Namalovala jsem se, učesala i oblékla. Kruhy naštěstí pod make-upem nebyly vidět. Což se mi oddechlo. Měla jsem i dost času na ty fanynky před šatnou. Všem jsem se podepsala s některými vyfotila a převzala si i dárky, které mi přinesly. Vystoupila jsem přesně na čas a sklidila bouřlivý potlesk. Hlavně od kluků. První k šatně přiletěl Seung Ri. "Děláme, že tě neznáme jo! Nic proti, ale Hyung tě vážně nepoznal. Asi je blbej.", zasmál se a při tom mi třásl rukou s několika úklonkami, aby to nevypadalo podezřele. Jen jsem na to pokývala hlavou a snažila se nesmát. Tak zas tak chytrej Oppa není! "Dobrý večer.", pozdravila jsem ostatní, když ke mně došli. "Byla jste skvělá!", vyhrkl Daesung a bylo vidět, jak strašně je to přehraný. Dala jsem si ruku před ústa, abych tak zakryla pobavený úsměv. "Děkuji.", uklonila jsem se znovu. "My už jsme se viděli, že?", podotkla jsem a zatvářila se, jako že vzpomínám. "Na minulém vystoupení.", dodala jsem ještě. "Ráda vás poznávám.", podala jsem si se všemi ruku. Překvapila mě reakce Seunghyuna. On se totiž začervenal. Nebo se mi to jen zdálo? No každopádně to bylo dost překvapující. Nemá rád mě, ale možná má rád tu holku, ve kterou se měním. Teď už mu tuplem nerozumím!



Domů jsem se dostala ještě dříve než oni. "Ahoj.", pozdravila jsem je s úsměvem na tváři. "Ahoj! Odkud jsi přijela?", zeptal se Jiyong. "Z čistírny.", vyhrkla jsem rychle. Nic jiného mě nenapadlo. Ten vak s oblečením by tomu i napovídal. "Máš zítra čas?", přiskákal ke mně nadšeně Daesung. Obdivovala jsem na něm, jak dokáže být stále veselý. "Proč? Ty snad nemáš nic na práci?", zasmála jsem se. Úplně zcepeněl na místě a zrudnul. Nebylo možné, že jsem se líbila i jemu, že ne?! "Nemyslím, jako na schůzku. Chtěli jsme tě s klukama odpoledne někam vytáhnout.", zašeptal mi do ucha. Asi to bylo něco důležitého, když to oppa neměl slyšet. Ten už ale dávno zalezl do bytu. "Hm. Tak dobře. Ale měla by přijít jedna kamarádka. Takže budu asi doma tou dobou.", pokrčila jsem rameny. "Tak dobře! Rozhodně na nás čekej.", usmál se. Přemýšlela jsem, co mají asi naplánované. Zas tak dlouho se sice neznáme, ale celkem se mi začínali líbit. "Potřebujeme tvojí druhou Yoon Ju.", mrkl na mě Youngbae a též zmizel uvnitř jejich bytu. "Tak fajn. Uvidíme se zítra.", mávla jsem na ně a zmizela ve svém bytě. Na co potřebovali mé alter ego? Musí říct, že se to začalo vyvíjet docela zajímavě. Jen doufám, že mi to nepřeroste přes hlavu a já budu moci zůstat tím, kým jsem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ady Ady | 6. listopadu 2014 v 19:20 | Reagovat

Už se těším na další díl! :3

2 Hatachi Hatachi | 6. listopadu 2014 v 20:25 | Reagovat

Natvrdlý Tabi...veselá to představa :-D
Jinak skvělý díl, tak jako vždy. Už se moc těšim na další :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama