Meow Meow Baby - Part 1

10. listopadu 2014 v 7:29 | ~Tokki~ |  Meow Meow Baby! [ ON-Goin ]

One rainy day...I met you......


(Daehyun)

Nikdy jsem nebyl pověrčivý. Nikdy mě nenapadlo se bát projít pod žebříkem, nebo sedm let neštěstí, když rozbijete zrcadlo, natožpak, když vám černá kočka přeběhne přes cestu…

Ale ode dneška...o tom začínám docela dost silně přemýšlet…


Dnes se kazilo, co mohlo. Všechno to začalo, když jsem se probudil a všude byla voda (Zapomněl jsem zavřít okno, než jsem šel spát, takže déšť napáchal docela silnou spoušť). A když jsem pak měl těsně před koncem směny v práci, šéf mi sdělil, že už se nemusím obtěžovat vracet a hodil mi výplatu za poslední měsíc na hlavu. Skvělý! Nic lepšího jsem si vážně nemohl přát. Obzvlášť, když bylo tak složité si teď najít novou práci.

S povzdechem jsem vyšel ze dveří a okamžitě byl promočený na kost. Byl jsem vážně jistý, že jsem si dnes ten deštník sebou bral! Ale tak když jsem měl den blbec, tak to stálo za to. Můj deštník se prostě někam vypařil, takže jsem se pomalu loudal ke svému bytu. Teď už to bylo jedno….o nic míň sušší nebudu.

Zrovna jsem odbočil do méně frekventované ulice, která stejně byla díky dešti a pozdní hodině úplně prázdná, kde střechy ze zavřených obchodů tvořily oblouk, díky čemuž jsem byl alespoň na chvíli ušetřen deště, když jsem najednou od popelnic opodál uslyšel divné zvuky. Na chvíli jsem se zastavil a přemýšlel o tom, že bych to přece jen měl vzít jinudy, když se ozvalo tiché zamňoukání…

Jenže znovu mě vyděsilo, když se ozvala další uši trhající série zvuků. Vyděsilo mě to natolik, že jsem vyšplhal na pouliční lampu, která stála kousek ode mě.

Naneštěstí to byla jen pouliční kočka. Pomalu jsem slezl dolu a upravil si už tak promáčené oblečení. Tady se není čeho bát! Uklidňoval jsem se a s dalším povzdechem udělal krok kupředu.

Malé černé kotě se vypotácelo z poza popelnic. Mýtus…

Proč bych měl chodit jinudy jen proto, že mi černá kočka přešla přes cestu?! Navíc to bylo jen kotě. Mělo velké oči a bylo promočené asi tak jako já. Mňoukalo na mě, ale to rozhodně nenaznačovalo, že by se mi mělo něco špatného stát.
Všechny zlé věci už se mi dnes staly…a možná to i znamená, že mi smůla dá alespoň na chvíli pokoj. Tohle nebyl horror, kde by mi snad na hlavu mohla spadnout kovadlina….

Chvíli jsem tam jen tak stál a napůl nepřítomně hleděl na to malé kotě, než jsem se rozhodl, že nejlepší bude, jít domů. Nevím proč, ale něco v těch kočičích očích mi říkalo, abych si ten malý promáčený uzlíček vzal sebou domů. Jenže já jsem nebyl nikdy schopný se ani postarat o kytku, což mi připomíná, že bych měl tu poslední vyhodit. Uschla už před několika měsíci!

Takže pochybuju, že bych byl schopný se postarat o kočku. Navíc jsem byl teď bez práce, takže i bez jakéhokoli příjmu, takže jsem měla největší strach o to, abych uživil sám sebe. Jenže to kotě si očividně myslelo své. Protože po pár minutách chůze, mi došlo, že to kotě vesele ťape hned vedle mě…

Snažil jsem se ho vyděsit, odehnat pryč, ale čím víc jsem se snažil, tím blíže se to stvoření ke mně chtělo dostat. Což pak mrzelo i mě, protože jsem působil jako ten špatný.

"Chceš jít se mnou domů?" Povzdechl jsem si, protože mi bylo jasné, že je takřka nemožné se ho zbavit. A navíc bych si to neodpustil, kdybych ho v tomhle nečase nechal tady na ulici.

Ta černá malá kulička na mě zamrkala. Pak už se jen obtočilo kolem mé nohy, aby tak vyjádřilo zřejmě svůj souhlas.
Skvělý! Nikdy jsem si nemyslel, že je na kočkách něco zvláštního, ale asi si o tom budu muset něco najít. Sotva jsem zabouchl dveře do bytu, to ďábelské kotě mi ukázalo svou pravou podobu.


"Tak tedy vítej. Není to tu nic moc, ale je to lepší než nic. Chviličku tu počkej ano? Jen dojdu pro ručník, abych tě mohl usušit" A ani jsem neměl čas ho pustit na zem, když najednou skočil z mé náruče a uteklo po dřevěné podlaze někam úplně pryč….
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nam JiNah Nam JiNah | 10. listopadu 2014 v 10:12 | Reagovat

Už se těším na další díl ^^

2 Jaera Jaera | Web | 10. listopadu 2014 v 11:25 | Reagovat

Takhle to seknout O_O  O_O  Čekám a těším se na další díl :)

3 Hatachi Hatachi | 10. listopadu 2014 v 18:58 | Reagovat

Aňuuu...malé černé koťátko :-)
Těšim se na další díl ;-)

4 sajja sajja | 10. listopadu 2014 v 23:11 | Reagovat

Ale, to bylo sladké :-D a už se nemůžu dočkat pokračování ;-)

5 Týna Týna | Web | 16. listopadu 2014 v 17:19 | Reagovat

Máš to moc hezky napsané. Strašně se těším na další díl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama