Prosinec 2014

Holly-Jolly,Oh Sh*t! - 2 Část

15. prosince 2014 v 15:47 | ~Tokki~ |  Holly-Jolly,Oh Sh*t! [ ON-Going ]



2.

Bylo už vážně hodně pozdě v noci. Všichni v bytě už spali. Nebo se tomu tak alespoň zdálo.

Yongguka probudil jeho močový měchýř. Zamířil tedy na záchod. Pak ale po cestě zpět usoudil, že by nebylo špatné si dát něco k pití. Vešel do obýváku a málem sebou sekl na zem. Při tom si překrýval rukou ústa, aby tak nevzbudil všechny ostatní.

"Himchane! Ty debile!" Zasyčel na svého mladšího přítele, když se konečně vzpamatoval.

Himchan seděl na sedačce s nohama hozenýma na konferenčním stolku, hlavu zakloněnou, a mokrý ručník na čele.

Normálně by to asi nebylo moc děsivý, ale Yongguk to prostě nečekal. Když spal Himchan vedle něj, prostě to ani nevnímal, protože on byl naprosto tichý. Jen tedy občas přítulný jako opička.

Himchan zavrčel a nechal zavřený oči, protože mu bylo jasné, že Yongguk dříve, či později rozsvítí.

Což se nestalo. Místo toho si Yongguk sedl vedle něj a položil mu ruku na nohu.

"Co se děje Channie?" Zeptal se ho ustaraným tónem v hlase.

"Ggukie….já už nemůžu." Povzdechl si Himchan, otočil hlavu směrem, odkud vycházel hlas jeho přítele a teprve až pak si dovolil otevřít oči.

Holly-Jolly,Oh Sh*t! - 1 Část

8. prosince 2014 v 21:48 | ~Tokki~ |  Holly-Jolly,Oh Sh*t! [ ON-Going ]


1.

"Jsi sob s červeným nosem a jmenuješ se Rudolf. Jsi hrdina. Zachránce Vánoc!" Seděl Zelo na bobku na zemi před ním seděl Tigger.

Na nose měl červenou bambuli a na hlavě připevněné parůžky. Nemluvě o tom sobím oblečku.

"Zelo! Co jsem ti říkal o dělání z mého psa idiota?!" Zakřičel na něj z kuchyně Yongguk.

"Co víc, Vánoce jsou až za…" Načal Himchan ale někdo ho utnul.

"Nenenenenenene!" Prohnal se Jongup s rukama na uších.

Daehyun seděl před televizí a sledoval pohádky, zatím co cucal lízátko, prokládaje to cukrovím, které mu radši dali, aby se pořád nevracel do kuchyně.


"Věříš tomu? Další Vánoce s těma exotama?" povzdechl si Himchan a vytáhl z trouby další plech plný cukroví.

Moc dobře věděl, že ho musí dobře schovat, protože jinak by z něj nic nezbylo během hodiny.

"Není to zase tak hrozný." Usmál se Yongguk.

"Počkej…to si povíme, až půjdete zase pro stromeček!" Otočil se na něj Himchan a chtěl na něj ukázat prstem.

Holly-Jolly,Oh Sh*t! - Info

4. prosince 2014 v 1:40 | ~Tokki~ |  Holly-Jolly,Oh Sh*t! [ ON-Going ]

Tak jsem tu zas~~ XDDD
Vím....mám toho hodně rozepsaného a málo dopisuju. Ale budou Vánoce a já si nějak nemůžu pomoct. Lino jsem touhle dobou psala Vánoční povídku o Infinite. Tak jsem si řekla....proč nenapsat o tom, jak si představuju, že B.A.P slaví spolu Vánoce. Bez žádnejch problémů...prostě jen spolu...^^
Genre: Comedy/ Romance
Characters: B.A.P (možná so objeví někdo z jejich rodin nebo tak ^^)

Warning: Možný výskyt sprostých slov (většinou vypípaných hvězdičkou ^^), a možnááá se objeví i nějaká ta zajímavá chvilka...(všichni jistě víte, co tím myslím! Nevinný)


Meow Meow Baby - Part 3

1. prosince 2014 v 17:50 | ~Tokki~ |  Meow Meow Baby! [ ON-Goin ]

My only family!...

(Daehyun)


"Tak já ti dojdu pro něco k jídlu. Určitě už musíš mýt hlad, co J?" Usmál jsem se na svého nového malého zvířecího přítele a sehl se, abych si mohl obout boty.

"Ale něco mi musíš slíbit. Už žádné další destrukce mých věcí, ano?" Vzpomněl jsem si na včerejšek.

J na mě jen zamrkal, jako by byl nevinnost sama. No včera to tak rozhodně nevypadalo. Rychle jsem vyklouzl ze dveří, kdyby náhodou chtěl J utéct. S povzdechem jsem zkontroloval, kolik mám peněz v peněžence, což rozhodně nebylo moc, a vydal se na cestu do malého obchodu, který byl vlastně prakticky za rohem.


Co J včera provedl? Jak jsem před tím řekl, že mi prakticky vyskočil z náruče, tak se prostě rozhodl, že mi zničí postel. Takže po chvíli byla moje postel celá mokrá a zabahněná. Ale to nebylo tak důležité. Co bylo důležitější, že jestli to udělá znovu, zakroutím mu krkem!

Snažil jsem se ho chytit asi půl hodiny. Asi mu připadalo, že je to parádní prča, protože přede mnou utíkal a dokonce to vypadalo, že se mi směje. S dalším povzdechem ze své série mučednických vzdechů, jsem zaplatil za nákup a vydal se na cestu zpět domů. Rozhodně jsem ho tam nechtěl nechávat samotného déle, než bylo potřeba.

Koupil jsem pro něj nějaké mléko a žrádlo pro kočky. Moc jsem o tomhle nevěděl. Možná bych si to mohl později někde vyhledat. Ani se nehnul z místa, kde před tím ležel. Nebo to tak alespoň vypadalo. S hlavou sladce nakloněnou na stranu ležel na sedačce a koukal na vypnutou televizi. Jako kdyby jí chtěl zapnout a podívat se na nějaký přírodovědný dokument.

Každopádně….šel jsem s celým nákupem do kuchyně, okamžitě následován J, způsobem nad kterým jsem se nemohl přestat smát. Tlapky mu po dřevěné podlaze klouzaly, takže s tělem na půl na bok se škrábal rychlostí světla, aby byl v kuchyni jako první.

Položil jsem tašky s nákupem na linku zatím, co se J usadil u jídelního stolu pro dva. Měl jsem ho v kuchyni, protože to šetřilo čas a místo.

"Umm…netuším, co máš rád, ale doufám, že na to časem společně přijdeme." Vytáhl jsem láhev mléka, nalil trochu do mělké misky a položil jí na zem.

Nechtěl jsem, aby se hned zasytil, když jsem pro něj měl to kočičí žrádlo. Ale chtěl jsem trochu utužit naši známost…takže jsem si říkal, že mléko by mohlo pomoct. Vyklopil jsem část plechovky na talířek a položil ho vedle misky s mlékem. Mezitím jsem zapl sporák, abych si uvařil rámen.