Sleepover - Part 1

17. ledna 2015 v 17:15 | ~Tokki~ |  Sleepover [ COMPLETE ]


Noc se snášela jako nemilosrdná deka nad městem. Ani hvězdy nebyly vidět přes ten světelný smog. A možná i pro to tmavovlasý mladík nemohl usnout. Převaloval se po posteli ze strany na stranu. Ale většinu času buď koukal do stropu, nebo ven z okna.

Myslel si, že by mohl být unavený po celém dni v práci, ale nebylo tomu tak. A ať už se snažil jakkoliv, aby usnul, tak to nedokázal. Zkoušel vypít i horké mléko. I když to mu nepomohlo, ani když byl malý. A už rozhodně nehodlal zkoušet prášky na spaní.

To už spíš uvažoval o počítání ovcí….

A byl už u nějaké dvousté chlupatého skotu, když se ozvalo zvonění hlavních dveří.

Doufal, že se mu to jen zdálo, a tak se otočil na druhý bok a začal počítat od nuly.

Jenže se mu to asi nezdálo, protože se zvonění ozvalo znovu a pak znovu, a znovu a znovu…..

Až měl mladík pocit, že mu vybouchne hlava.
Takže s těžkým vrčením vstal a dopotácel se až ke dveřím. Samozřejmě ho zajímalo, kterej kretén ho tahá z postele.

Otevřel dveře a tam…..

Himchan……………



"Co jsem komu udělal?" Zavrčel si tmavovlasý mladík tiše a přejel si rukou přes obličej.

Ne….ten černovlasý ďábel, který stál před jeho dveřmi, nezmizel.

"Bang!" Zaradoval se Himchan a jal se objímat staršího chlapce.

"Co tady děláš? Je jedna hodina ráno!" Ptal se ho okamžitě nabručeně majitel bytu, do kterého se Himchan ihned nakvartýroval.

"Yongguk-ah….." Kňučel černovlásek a držel se jmenovaného, jako opička.

Zato Yongguk nevypadal vůbec nadšeně, že černovláska vidí. Doufal, že brzy usne, vstane až pozdě odpoledne a užije si den volna s rámenem u televize.

S povzdechem starší chlapec zavřel dveře a odtáhl mladšího do obýváku, protože mu bylo jasné, že se ho stejně nikdy v brzké době nehodlal pustit.

Posadil se na sedačku, čímž docílil toho, že si černovlásek sedl na jeho klín a omotal i spodní končetiny okolo jeho těla.
Yongguk chvíli nechápal. Himchan sice byl občas vlezlej, co se osobního prostoru týče, ale nikdy ho neviděl, že by udělal něco takového. Pochopil až ve chvíli, kdy uslyšel tiché vzlyky.


"Channie…..co se děje?" Šeptl Yongguk lehce vyděšeným tónem.

Tohle bylo snad poprvé, co viděl, že by jeho nejlepší přítel brečel. A jestli ho před tím držel okolo těla jen tak, aby se neřeklo, tak teď ho pevně svíral v náručí. Himchan měl obličej zabořený v ohbí krku svého přítele zatím, co rukama pevně svíral jeho ramena.

Nebyl schopný ani slova, i když toho bylo tolik, co měl na srdci. Yongguka tohle Himchanovo chování nejen udivilo, ale také děsilo.

"J-já…." Koktal ze sebe černovlasý mladík.

"Co? Tak mluv!" Yongguk prudce trhnul za Channieho ramena (ale nikdy by si ani v nejmenším nepřiznal, že mu tajně říká zrovna takhle zdrobněle), aby mu viděl do tváře.

Tvář mladšího z chlapců byla celá mokrá od slz. Dokonce se ani nedal ignorovat ani ten strach v jeho očích.


"…..mám průšvih." Škytl Himchan a sklopil pohled.

Takhle trapně mu snad ještě v životě nebylo. Naproti tomu Yongguka tohle zas tak nepřekvapilo. Spíš by ho překvapilo, kdyby Channie jednou nebyl v průseru.

To bylo pořád…vyhodili mě v práci, vyhodili mě z bytu, rozešel se semnou přítel……

Yongguk měl popravdě celkem plný zuby jeho problémů. Ale tentokrát…..tentokrát to muselo být jiné. Neuměl si ani představit, a možná to ani nechtěl vědět, co černovlásek provedl tentokrát, že mu to vehnalo slzy do očí.

Ne…nechtěl to vědět….

Proto se ani na nic víc neptal. Nic neříkal. Jen tak mlčky otíral slzy z Himchanovi tváře. Ten se ani nedokázala svému staršímu kamarádovi podívat do očí.


"N-nemám kam jít…." Hlesl Himchan a opět sklopil pohled.

"….a já…….ty jsi byl první…kdo mě napadl……já…mohl bych tu přespat?" Vykoktal ze sebe černovlásek nakonec.


Starší klučina si povzdechl a rozmotal černovláskovi končetiny ze svého těla, aby ho ihned na to posadil vedle sebe na sedačku, a mohl se tak postavit.

"Hele….nevím jestli je to dobrý nápad…." Prohrábl si Yongguk své tmavě hnědé vlasy jednou rukou.

Nechtěl mladíka odmítat. To v žádném případě. Udělal by pro něj vlastně první poslední. To on ho vždy vysekal z jakéhokoli problému. A to bylo právě to….

Yongguk měl prostě pocit, že jestli Channie zůstane, jejich přátelství to nadobro zničí.

A možná i proto….

Se tomu černovlasému stvoření poslední dobou vyhýbal...


"Prosím tě!....Ggukie……nemám kam jít!" Svezl se ze sedačky a zhroutil se k zemi, jako by se staršímu ukláněl.

Špičkami prstů se Himchan nepatrně dotýkal Yonggukových bosých nohou. Nemohl si pomoct. Nechtěl být vlezlý, ani na obtíž, ale už nevěděl kam jít.

Už nevěděl, jak dál….

"Vstávej……." Zabručel Yongguk, kterému se samozřejmě nelíbilo, na kolik se černovlásek ponížil.

Zřejmě byl opravdu ve vážných problémech. Protože Himchan byl hrdý, pyšný a někdy hodně sebestředný. Neuměl si tedy představit, že by se někdy snížil k něčemu takovému, jako bylo tohle.

Vždyť Channie se před ním plazil a žadonil…..

Nebyl by schopný ho teď vyhodit. To by musel mít Yongguk srdce z kamene…

"No tak jo…..můžeš tu přespat…." Rezignoval tedy starší chlapec.

Himchan okamžitě vzhlédl ke svému příteli a rozzářil se jako prskavka na vánočním stromku. Okamžitě se postavil na nohy a s novými slzami v očích po Yonggukovi skočil. Tentokrát to byly slzy štěstí. Černovlásek už přestal doufat, že by ho u sebe Ggukie nechal. Objal ho tak pevně, až skoro tmavovlásek nemohl dýchat.

Ale možná ani ne tak z té síly, kterou mladší do objetí vložil, ale z toho pocitu, který se mu rozlil po těle, když si mladší chlapec opřel nos do jeho důlku nad klíční kostí. Ihned se tedy uchýlil k ochranným opatřením.

Yongguk chytil Himchana za ramena a odtáhl ho od sebe násilím, což u mladšího vyvolalo smutek na tváři v podobě staženého obočí a lehce našpulených rtů. Tohle by si Yongguk taky nikdy nepřiznal, ale někde v hloubi duše si myslel, že tohle bylo to nejroztomilejší stvoření, které kdy spatřil.

"Můžeš spát na sedačce, nebo u mě v pokoji na zemi. To nechám na tobě. Rozmysli si to, já ti zatím vytáhnu polštář a peřinu." Odkašlal si starší chlapec a vydal se ke svému pokoji.

"A-ale…." Šeptl černovlásek tak potichu, že ho Yongguk skoro neslyšel, a pak jen sklopil hlavu.

"Měl by ses taky sprchnout. Ale doufám, že si jedl, protože tu nic jedlýho už neni. Chtěl jsem jít nakoupit zítra." Yongguk úplně ignoroval Himchanovi námitky.


"Sprchu si dám rád……ale…" Zamumla Himchan teď už o něco hlasitěji.


"Ale co?" Starší klučina se otočil od skříně a v náruči držel rezervní deku a polštář.

Vždy u něj někdo přespával, takže na to už byl vybavený. Ale rozhodně by ho nenapadlo, že se k němu někdo nakýbluje takhle pozdě v noci. Tohle bylo prostě Himchanovo umění. Yongguk na něj trpěl.

Už od samého začátku, co se poznali, měl proto černovlasého mladíka velkou slabost. Až moc velkou…

Marně se snažil potlačit v sobě to všechno, co k němu cítil. Himchan byl první, a jediný člověk, stejného pohlaví, který by si ho dokázal získat….


Himchan měl strach. Poprvé ve svém životě měl takový strach, že se bál být sám. Potřeboval, aby ho někdo držel v náruči. A jediný, na koho v téhle nouzi pomyslel, byl Yongguk. Ani on sám nechápal proč.


Yongguk sice byl jeho typ, jenže nebyl na kluky, a tak dal Černovlásek okamžitě ruce pryč, dřív, než by je to na věky rozdělilo. Radši by byl do konce života jen přítelem, než aby nebyl schopný ho vidět.

Himchan měl strach. Chtěl se zeptat staršího chlapce na něco, co by nikdy neudělal, kdyby se tak hrozně nebál toho, co ho teď pronásledovalo, díky jeho hlouposti. Neuměl si teď představit, že by je dělila zeď, nebo jen prostor mezi zemí a postelí. Ale bál se, že to Ggukieho vyděsí. Že si bude myslet, že na něj chce něco zkusit.

Ale on jen chtěl být chvíli v bezpečí…

A tak se v jeho náruči rozhodně cítil….

V bezpečí…

"Já bych…..chtěl bych……" Koktal černovlásek s pohledem sklopeným k zemi a s lehce narůžovělými tvářemi.

"Tak už se vymáčkni!" Zavrčel Yongguk otráveně a položil peřinu s polštářem na zem.

"Vadilo by ti, kdybych spal s tebou v posteli?" Vyhrkl ze sebe rychle Himchan a ani se nechtěl podívat staršímu chlapci do očí.
Na to se až moc bál, co si o něm Ggukie pomyslí…


Yongguka tahle otázka vážně dost překvapila. Čekal téměř cokoli. A tahle věc byla jedna z mála, kterou vlastně nečekal vůbec.
Chvíli jen překvapeně zíral na černovlasého klučinu, který teď vypadal, jako by mu bylo snad jen pět let. Zřejmě se bál, že ho odsoudí za to, že je gay. Ale on neměl vůči němu žádné předsudky.

Spíš si teď nebyl moc jistý sám sebou…..

"Hej….Channy…ty máš strach?" Přiblížil se k černovláskovi pomalu, ale zastavil se dost daleko, aby se mezi ně vešel ještě duch svatý.

Himchan neměl sílu mluvit a tak jen kývl. Ale byl lehce překvapený nad jemností Yonggukova hlasu. S jakou něhou ho oslovil…

"Samozřejmě, že můžeš…..protože ty můžeš všechno." Yongguk tu poslední část zamumlal, že mu Himchan nerozuměl.

Himchan okamžitě vzhlédl. Srdce se mu rychle rozbušilo, protože absolutně nečekal tuhle odpověď. Ano….doufal v ní, ale nečekal, že by to mohlo být skutečné. Skočil Yonggukovi okolo krku a zavěsil se na něj tak, že Yongguk zavrávoral a oba spadli na postel.

Naštěstí stihl ještě černovláska pevně obejmout, i když se ho držel jako klíště, takže se možná nebylo čeho bát. A zatím co Himchan při pádu vykviknul, Yongguk jen zavrčel, když se jeho záda zabořila do matrace postele a jejich spletené končetiny vylétly do vzduchu.

"Děkuju ti. Už jsem ti někdy řek, že tě miluju?" Zamumlal Channie místo omluvy.

Nenechal Yongguka nad těmi slovy ani ztuhnout, protože se ho pustil a zvedl se na rukou. Jeho černé vlasy mu padaly do obličeje, což podle Yongguka bylo vážně sexy.

Najednou se Himchanovi po tváři rozlil ďábelský úsměv, až mu v očích zajiskřilo.

"Akorát tě musím upozornit…..spím v ponožkách." Usmál se na oko nevinně.

Yongguk v tom neviděl nic divného a tak povytáhl obočí, protože to nechápal.
...
..
.

"Jen v ponožkách….." Uculil se jedním koutkem ďábelsky.





(Pokračování příště~~ ^^)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 sajja sajja | 17. ledna 2015 v 19:37 | Reagovat

Perfektní jako vždy "Spím v ponožkách, jen v ponožkách" super ... Už se moc těším na pokračování ... už mi tvoje psaní moc chybělo :-D  :-D  :-D

2 Hatachi Hatachi | 17. ledna 2015 v 20:58 | Reagovat

No to bylo naprosto dokonalý. Ten Him je moula. Gukie mu podá prst a on mu sežere celou nohu...
Ale už se moc těšim na další díl :-D

3 Nam JiNah Nam JiNah | 17. ledna 2015 v 22:39 | Reagovat

už se moc těším na další díl ^^

4 Jaera Jaera | Web | 18. ledna 2015 v 21:29 | Reagovat

Bože holka, já z tebe leknu.... takhle mě napnout jak tátovy trenky a pak to takhle useknout... :D
Btw - představa, jak spí Him jen ve fuskách je velice zajímavá :D .... véééééélmi zajímavá :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

5 Grubi Grubi | 4. července 2016 v 21:58 | Reagovat

Ohmyy.. :'DD Nevím, jestli se mám smát, nebo roztejkat. Máš tam hodně dobrý přirovnání a i slova, který by mě nenapadly xD Akorát na mě je tam moc teček T-T Ale beru to tak, že si Yongguk dává prostě delší pauzy mezi větama xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama