Listopad 2015

Food Seduction 7. Mango Bingsoo

29. listopadu 2015 v 17:25 | ~Tokki~ |  Food Seduction [ ON-Going ]

Moc dobře jsem věděl, že jsem si zadělal na pořádnej průser. A to v podobě tak neukojitelné nadrženosti, že jestli tohle někdy skončí, nebudu si moct nejmíň týden sednout.

A to nemluvím o tom, jak strašně mi chyběl Daehyun. Jeho rty, doteky…jak vrčí moje jméno….
Poplácal jsem se po tvářích a vrátil se zpět k tréninku. Doufal jsem, že dnes skončíme dřív. Potřeboval jsem delší studenou sprchu, jestli rozumíte, co tím myslím!

Nemohl jsem z něj spustit pohled, což mi dost ulehčoval pohled skrz zrcadla ve zkušebně. Jeli jsme tu stejnou část songu asi po dvacátý, a mě už to začínalo lézt ušima ven. Ale ten pohled na něj mi to silně vynahrazoval.

Občas jsem i zapomněl, jak se dýchá. A díky tomu jsme opakovali tuhle část pořád dokola. Protože já se nedokázal soustředit.
Nejen jeho obličej, ale celé tělo bylo pokryté potem. To jak se mu hruď zdvihala, když Yongguk zastavil hudbu už asi po třiadvacáté. S pootevřenými rty se snažil do plic nabrat co nejvíc vzduchu a ani si neuvědomoval, jak moc mě to přivádí k šílenství.

Meow Meow Baby - Part 6

27. listopadu 2015 v 21:44 | ~Tokki~ |  Meow Meow Baby! [ ON-Goin ]

I'm sorry, okay?!…

(Youngjae)

On omdlel?!
To jsem mohl čekat. Ale co jsem měl dělat? Nechat se vykastrovat?...Ani náhodou!

Ještě chvíli jsem slyšel vyděšenej hlas, než to Himchan vzdal a zavěsil. Na nic jsem nečekal a běžel do kuchyně pro sklenici vody. Neměl jsem strach, že by sem kdykoli mohli vletět jeho kamarádi. Teď jsem potřeboval vzbudit Daehyuna a všechno mu tak nějak vysvětlit.


Sleepover - Part 2

26. listopadu 2015 v 14:05 | ~Tokki~ |  Sleepover [ COMPLETE ]


Yongguk na sucho polkl. Najednou si připadal, jako by spolkl písek z celé Sahary. I když v pokoji nebyl moc světla, i tak starší chlapec viděl, jak Černovláskovi tančí ďáblíci v očích. Rozhodně nemohl popřít, že to s ním nic nedělalo. To by byl totiž sám proti sobě. Připadalo mu ale, že ho někdo zkouší. Jako by si měl vybrat, co je pro něj dobré. Nebo spíš, co je jednodušší. Byl tolik pohlcen do vlastních myšlenek, že úplně zapomněl, že na něm Himchan ležel.


Když to Yonggukovi konečně došlo, chytil Channa v pase a opatrně ho odstrčil vedle sebe na postel.

"To jsou blbý fóry…fakt jako." Bručel Yongguk, když se zvedal, ani si nevšiml, jak zklamaně se na něj Himchan díval.


"Měl by ses osprchovat." Otočil se Yongguk na Himchana od skříně a hodil po něm triko.

A pak prostě odešel. Himchan si dlouze povzdechl a rukou krátce sevřel látku na hrudi, přesně v místě, kde pod ní a pod kůží a několika málo svaly ukrývalo neuvěřitelně rychle bušící srdce.