"Už je mi vážně docela zima." Procedila jsem skrz zuby a snažila se potlačit další záchvěv celého těla. Stála jsem před krbem a čekala, až Seunghyun opět rozdělá oheň. Jenomže mi přišlo, jako by si schválně dával na čas, což zapříčinilo nepříjemný zvuk v podobě drkotajících zubů. Trošku jsem se obávala, že by mi tímhle stylem mohly prasknout.
Ale to už oheň vzplál jasným světlem a ozářil tak celou místnost. Okamžitě jsem přicupkala až ke krbu a natáhla ruce k plamenům. Chvíli se na mě s posedu u ohně hleděl. Jako by už dávno měl tohle celé naplánované. Napřed jsem myslela, že jde k lince, na kterém stála konvice na vodu. Zrovna teď by mi čaj vážně pomohl. To když se z nenadání zvedl. Místo toho mě ale chytl okolo pasu a přitlačil mě ke svému tělu. Úplně mě to vyvedlo z míry.
